Daniel Anthon Esbjörn

1. srpna 2012 v 10:43 | Tým Adorian |  Studenti

Jméno: Daniel Anthon Esbjörn

Datum a místo narození: 14. 4. 1995, Awold (Evropský kontinent)

Věk: 17 let

Druh: Čistokrevný

Vzhled: Na první pohled Daniel vůbec vzhledově nevyčnívá z řady, je stejný jako jeho vrstevníci, ničím nezajímavý, jeden z mnoha.. Výška naprosto průměrná, pohybující se okolo 180 cm, vysportovaná postava, ne, že by si nějak na vzhledu dával záležet, je to způsobené jeho věčnou aktivitou a zběsilou účastí ve všem, co nějak souvisí se sportem, jakkoliv. Dále má krátké světlé vlasy, špinavě blonďaté, které má vždycky učesané do stylu "dobré ráno". Ofinu přes oči, která si stejně dělá, co chce a když už přišla puberta a on objevil gel, sem tam si ho na hlavu napatlá, ale jen z toho vytvoří větší hrůzu, než je, což ho ale vůbec nezajímá. Na jeho vzhledu je zajímavé asi jen jedno. Oči, modré, křišťálově modré, když se do nich člověk zahledí, je to jako kdyby se díval do odrazu na tom nejčistějším jezeře. Dany má oči výrazné a věčně rebelsky jiskřící, jak překypují energiím a nějakým dalším rádoby geniálním plánem. Jedinou nepostradatelnou součástí tohohle kluka je úsměv. Má ho na tváři vždy a všude, v jakékoliv situaci. Dany se řídí heslem, že úsměvem všechno vyřešíš, a navíc jím naštveš spoustu lidí kolem sebe. Ať už je dobře nebo zle, tenhle kluk věčně září svým úsměvem jako stowattová žárovka. To je asi jediná věc, díky které vybočuje z řady. Jinak na jeho obličeji není nic zvláštního, lehce vyklenuté obočí, větší nos, syté rty. Vystouplé lícní kosti a oválný obličej. Jeho pleť je poměrně světlá, sem tam už raší mírné strniště. Jednou měl cíl, že si nechá narůst vousy jako Brumbál z Harryho Pottera, když byl na něm tehdy závislý, ale díky bohu mu ta úchylka nevydržela dlouho a jakmile zacítí lehké strniště, už šahá po strojku, od kterého má na bradě pár maličkých jizev. Jedna velká jizva se mu táhne od klíční kosti po rameno, která mu má navždy připomínat, že už víckrát nemá sekat dříví s rozbitou sekerou. Ještě, že to neodnesla hlava. Co dodat o jeho stylu oblékání. Je vcelku jednoduchý, až na nejrůznější blbosti, jako barevné pásky, nebo v gothickém stylu, nebo snad vojenské placky na krku. Na tyhle blbosti si potrpí a to je to kluk! Prostě u něj se většina povahových rysů vymyká normálu, ale na tu už si zvyknul. Obvykle ho najdete s rukama zastrčenýma v kapsách od tmavých džínů, s kapucí od nějaké barevné mikiny na hlavě nebo jenom bílým jednoduchým trikem. S nohama v konverskách nebo nikeových teniskách si to štráduje kolem, ale hlavně, vždy s úsměvem na rtech.


Povaha: Danielova povaha se dá shrnout do pár slov. Zatvrzelý optimista, aktivní extrovert a tvrdohlavý sangvinik. Daniel je prostě taková, no dost velká hříčka přírody. Už jako batole byl děsně aktivní, všude lezl a poznával svět. Daniel je děsně zvědavý, cokoliv se kde šustne, tenhle kluk už je u toho, aby slyšel nejnovější žvásty, a pak zase odešel sám, spokojen s novými informacemi, které, ale pozor, nikdy neroznáší dál. Rád poslouchá příběhy ostatních, a jejich tajemství, které jsou u něj přísně střežené. Když tomuhle klukovi někdo řekne, ať to nikomu neříká, tak to prostě neříká. Protože to, co je u Danyho největší prioritou je důvěra. Důvěra jak jeho k ostatním, tak ostatních k nim. A že nemá problém si tu důvěru získat. Dany působí velice důvěryhodně. Je to kluk do nepohody, kamarád do deště. Vždycky dokáže lidi kolem sebe rozveselit, každý den kypí dobrou náladou, snaží se pomoct každému, koho něco trápí. Je to taková blázen schopen se obětovat pro přátele, je přátelský, milý, usměvavý, někdy až přehnaně hyperaktivní. Tohohle kluka nelze mít neradi. Aktivní pako, které je věčně v tahu nebo tropí problémy. Bere život s humorem, kterým oplývá, vždycky plácne nějakou blbost, která rozesměje okolí. Ale v některých situacích dokáže být i vážný a shodit věčně ten úsměv. Pravda je taková, že se tak často usmívá, protože úsměvem se snaží vyřešit všechny problémy a skrýt za ně ty své. Dany ale nemá jen kladné vlastnosti, umí být pěkně cynický a sarkastický, když chce a dokonce i nepříjemný, když se i na tohle usměvavý sluníčko vrhne stín. Dany je příliš lehkovážný, lehce manipulovatelný a naivní. Bere život příliš na lehkou váhu a odmalička už byl rebel, nezajímá ho, co si o něm lidi myslí, je mu to prostě fuk. Je to děsný provokatér a prudič. Dany nesnáší povrchní a namyšlený lidi, lidi s egem až do oblak a přehnaný depkaře. Myslí si, že život je o tom, aby si člověk užíval, ne se užíral blbostmi, ale kdo ví, jestli je to dobře nebo špatně.

Historie: Daniel se narodil před 17-ti lety na východě Awoldu, na podzim, na jeho nejoblíbenější roční období. Narodil se jako jedináček, jako první potomek a navíc syn, proto se nebylo čemu divit, že otec jen překypoval radostí. Jenže to ještě netušil, co z toho malého klučiny vyroste. Danielovo rodiče jsou Markus Esbjorn a matka Elis Esbjorn. Markus pracoval jako špeh, takže byl více v práci než doma a matka jako sběračka duší. Nebylo se tak čemu divit, že když rodiče nebyli doma, mladý Daniel začal tropit problémy, a že víc než málo. Chůvy, které se o něj staraly, měli, co dělat, aby malého zkrotily. A když už zamkly Daniela v pokoji, svázal si prostěradlo, jak to viděl v těch amerických filmech, vyhodil ho oknem a dostal se na svobodu, kterou tak miloval. Miloval pocit, že je svobodný a nespoutaný a bohužel i pocit toho, že si může dělat, co chce, proto tady byl kámen úrazu. Nikdy nebyl namyšlený, jen prostě si myslel, že mu všechno projde, ale to se šeredně spletl. Už jako malému ho rodiče zasvěcovali a říkali mu, kdo je. Poslouchal je napůl ucha a hned jak mohl, šel ven a hrál si s ostatními. Rodiče neposlouchal, nedokázal zůstat chvilku sedět. Jak začal Daniel růst, rodiče se snažili jeho aktivitu nějak usměrnit, proto mu nabízeli možnost sportovat. Daniel neváhal a chopil se jí. Přešlo pár let, basket, fotbal, florbal, všechno přešlo Danymu pod rukama, ale u ničeho dlouho nevydržel. Za svůj krátký život vyzkoušel už snad všechno, co mohl! Stejně mu, ale nejvíc vydržela láska ke skateboardu, kterého má skoro vždy všude sebou a naučil se na něm spoustu triků. Daniel rostl a čím dál tím více se vymykal předpisům a představám rodičů, chtěli z něj vychovat potomka, jejich následovníka, někoho se slibnou budoucností, ne vyvrhele, který si dělá, co chce. Ale jemu to nikdy nevadilo. Nezajímal se o společnost, o Radu ani o rodiče či vzdělání. A to nebylo správně. Přišel 13-tý rok života, Daniel už byl na základní škole, vždycky měl nějaký problém, vystřídal asi 3 základky, protože ředitelové už dál nesnesli jeho chování a neúctu k ostatním. Rodiče byli z Danyho na zbláznění, toho kluka to ve škole jednoznačně nebavilo, ale koho ano, že? A tak si zkoušel najít zábavu jinou. Častokrát spadnul do špatné party, chytil se špatných zlozvyků, ale vždycky se z toho sám dokázal dostat, díky jeho odhodlání. Mezitím, co o n si užíval života, do jeho rodiny přibyl nový člen, jeho mladší bratříček, do něhož začali vkládat rodiče větší naděje než do něj, u kterého už to vzdali. Malý Erik se narodil, když bylo Danymu 16-let. A v ten den se něco změnilo, v Danym se něco změnilo, většinou by mu to bylo jedno, ale když rodiče na něj pohlíželi se zklamáním v očích a na toho malého s nadějí, něco si uvědomil, uvědomil si, že svým chováním ostatním ubližuje. Vystudoval proto základní školu, poslední rok, bez průserů. Dal se do sebe a rozhodl se trochu zmírnit, i když, nikdy nebyla jeho vina, že zdivočel, oni se mu nevěnovali, ale přesto, Daniel byl vždycky tvrdohlaví, a když se rozhodl, že zmírní, tak prostě zmírní! Trošku může začít dělat rodičům i pýchu ne jenom samé trable. A tak, po tom roku dokázal rodičům, že je hodný na to, aby ho poslali studovat na Adorian, prestižní universitu, která se navíc nacházela v jeho městě, takže výběr byl jednoznačný. A tak začíná kapitola jeho dalšího života. Stále je to ten starý blázen, který tropí problémy všude, ale zklidnil se, nenechá se lehce zlanařit k věcem, které škodí jak jemu, tak jeho okolí a možná i trochu dospěl, protože Adorian to je něco jiného než nudná základka! Tam jsou věci, které ho baví! Možná, že je z něj už někdo při smyslech.. Ne, bohužel si dělám legraci!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 miu miu miu miu | E-mail | Web | 23. října 2012 v 7:49 | Reagovat

A. To win the nobell prize
http://www.shoesgreat.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
©2013 Tým Adorian|Layout by Railen|All Rights Reserved.
Je zakázáno kopírovat jakékoliv texty z tohoto blogu bez písemného souhlasu adminů či uvedení zdroje.