Blake Rhett Shelton

27. srpna 2012 v 12:43 | Tým Adorian |  Studenti
Jméno a přijmení: Blake Rhett Shelton

Datum a místo narození: 11.12.1994, Awold (Evropský kontinent)

Věk: 17 let

Druh: Čistokrevný

Vzhled: Blakova postava vysoká přibližně 188 cm není ani zdaleka tak svalnatá a ačkoliv se to nezdá, má velmi silné ruce s velkými dlaněmi, ve kterých neustále svírá svou kytaru. Protáhlý obličej má ostře řezané rysy, které lemují tmavohnědé navlněné vlasy. Do čela a sivých očí s mírným nádechem modré schovanými pod nepříliš hustým obočím mu ustavičně padá ofina, které většinou nevěnuje větší pozornost a celkově by se dalo říct, že se s hřebenem moc nekamarádí. Celému obličeji dále kromě očí dominuje středně velký nos a plnější rty. V pravém uchu, které má neustále schované pod clonou vlasů, má zasazené tři malé kroužky. Na krku mu už několik let visí dárek od jeho bratra Alastaira - malá stříbrná nota zavěšená na černém koženém provázku. Na první pohled vás nezaujme ani pohled do očí, ani vzhled nebo styl oblečení, nýbrž jeho hlubší melodický hlas. Jeho oblíbené barvy jsou modrá, černá a zelená, proto se všechno jeho oděv zdržuje v těchto barevných odstínech. Co se oblečení týče, dává přednost volnějším tričkům s dlouhým rukávem a džínům, jeho domácí a společenský styl oblékání není příliš rozlišný. Na jeho nohách až na pár výjimek nezahlédnete nic než jeho černé kanady s ošoupanou špičkou a opotřebovanými tkaničkami. Když na to přijde, je ochotný si na sebe vzít i společenský oděv, ale nikdy ho nikdo nedonutí vzít si kravatu. Těm příliš neholduje.


Povaha: Jelikož je to chlap, jako každý jiný s menšími rozdíly v chování, není jeho povaha nijak extrémně složitá nebo jinak komplikovaná. Snad v dřívějších dobách by se dal nazvat velmi přátelským a společenským typem, který si s radostí hledal přátele a čas od času si na jejich účet neodpustil jednu dvě rýpavé poznámky. Byl velkým snílkem, který si své sny rozkládal pod nohy a kreslil si příliš idylicky svou budoucnost, jež mu protekla mezi prsty jako písek. A jen jeho vlastní vinou, na které se podílela i nekonečná ctižádostivost. Čím víc si začal uvědomovat chyby, kterých se ve svém krátkém životě dopustil, tím víc se začal uzavírat před světem, den ode dne byl protivnější a doléhal na něj sarkasmus. Jeho náladovost v dnešní době nezná mezí. Mnohdy se může zdát, že v něm už netřímá nic dobrého, ale musí se to s ním jenom umět. Jedná se o kluka, který už dlouho nežije v naivitě, proto není tak jednoduché ho obelhat a nikomu by to nedoporučoval. Je pak ještě "příjemnější" než obvykle. Co mu z jeho dřívější povahy zůstalo, je bezmezná upřímnost k lidem. Nemusíte se bát, že bude celou dobu hezky sedět v koutě se svou kytarou. Mnohdy je mu ale i vlastní upřímnost jeho nepřítelem a jak se říká, v některých situacích je "mlčeti zlato". Do hlasu, podle kterého můžete snadno rozpoznat, v jakém rozpoložení se nachází, se mu často vplétá hořkost smísená s lehkým nádechem ironie. Není příliš dobrým přítelem nebo jen společníkem, snad dřív, ale dneska, ačkoliv se to nezdá, se bojí věřit i sám sobě. Pořád sní o tom, že se jednou vrátí se svou kytarou na pódium a prorazí svým hlasem díru do světa. To je jeho malý zbytek naivity, jak on sám říká. K dobru by se mu dalo přičíst, že se dokáže postavit za správnou věc, nějaký ten smysl pro spravedlnost mu zůstal a rozhodně není ignorant, když je někomu ubližováno. Umí dobře pozorovat a snad líp naslouchat, než vyprávět. Ve volných chvílích ho můžete najít zašitého někde v koutě, kde trápí struny své kytary a často si přitom píše cosi do svého černého zápisníku okousanou tužkou. Jelikož je to hudební typ, pravděpodobně se bude jednat o texty písní. Dodneška se nezbavil jedné své závislosti, která trvá už rok a půl a to je kouření. S cigaretou v puse ho můžete ale vidět jedině, když přemýšlí nebo píše.

Historie: Blake se narodil jako jedno z dvojčat Lyric a Owenovi Sheltonovým. Na svět přišel přesně dvanáct minut po svém bratrovi Alastairovi. Oba chlapci spolu vyrůstali v klasickém dětství plném nekonečné fantasie a snů, které si chtěli vždycky splnit ať se děje, co se děje a v životě jim nic nechybělo. Lyric zastává pozici diplomatky a její manžel se věnuje profesi špeha. Nežili v přílišném luxusu, ale ani v chudobě, nýbrž v jednom rodinném dvougeneračním domě spolu s dědečkem z otcovy strany, který odjakživa miloval hudbu až do poslední chvíle. Možná proto oba chlapci v ruce třímali kytaru mnohem dříve, než se naučili pořádně mluvit. Jak se říká, začátky jsou vždycky těžké, a tak dlouhou cestu za snem doprovázely odřené a otlačené prsty, hromada nervů, které bylo třeba obrnit značnou vrstvou trpělivosti. To, co oba dva dnes umí, se nenaučili nikde v kroužku, ale od svého starého příbuzného, který umřel, když chlapcům bylo deset let. Na dlouhý čas Blakeovy prsty opustily struny odřené španělky, zatímco Alastair byl ten, který si chtěl dědečka uchovat ve vzpomínkách tak, že bude víc a víc vyzvedávat svůj talent. Proto nenechal upadnout ani svého bratra a donutil ho použít jeho smutek ve svůj vlastní prospěch. Začal zpívat, psát písničky, Alastair k nim připisoval noty, a tak začala celé velká éra znovuzrození. Tehdy se před chlapci otevřela široká cesta za úspěchem. Blake vyměnil obyčejnou kytaru za elektrickou a jeho bratr přesedlal na basu. Celou skupinu B.L.A.R. ale v plné parádě předvedli až ve čtrnácti letech, kdy sehnali bubenici Leannu a druhého kytaristu Roana. Začali vyhrávat v blízkých barech, hospodách a mnohdy nebylo vůbec lehké sloučit školu s osobními zájmy. Když je ale nikdo nenašel vyhrávat na pódiích, bez pochyby byli zašití v nahrávacím studiu, kde probíhaly jejich zkoušky. Prvního úspěchu se ale dočkali až o rok později, když se spustila řada malých koncertů konajících se mimo jiné i v Everasu a v Erisburu, kde zazněly jejich struny a texty písní. Vše nasvědčovalo tomu, že vše vychází jako po drátku. Do chvíle, kdy se Blakeovi začal ztrácet hlas. Podle všeho se jednalo o namožení hlasivek, které si potřebovaly odpočinout po výstupech na pódiu. Chlapec tomu ale nepřikládal moc velkou váhu a namísto toho, aby se doléčil, začal znovu z tvrdohlavosti zpívat, čímž si ztvrdil vlastní ortel. Po několika dnech přišel o hlas úplně a lékaři mu šest měsíců po šestnáctých narozeninách potvrdili dlouhodobé poškození hlasivek. I přesto se skupina snažila udržet na nohou tím, že Blakeovo místo zaujal Alastair. Chlapec psal pro bratra písně, ale skupina si už netěšila takového ohlasu jako dřív. Napětí mezi členy každým dnem rostlo hlavně díky frustrovanému Blakeovi, pro kterého byl zpěv a hudba vším, pro co chtěl kdy dýchat. Dalo by se říct, že skupinu zabila ctižádostivost jednoho mladého kluka, který vystoupal příliš brzy až moc vysoko a nakonec ho nečekal dotek hvězdy ale dlouhý pád na zem. Celá situace v závěru vyústila v konflikt mezi Blakem a Alastairem, kteří se rozhádali, a mladší z dvojčat dobrovolně opustil skupinu a smířil se s tím, co už bylo předem dáno. Jeho bratr znovu postavil skupinu na nohy a momentálně přebývá Alastair, Leanna a Roan v Everasu, kde stále pořádají koncerty. Oba sourozence nepřestává tížit stará hádka, ale dodnes se ani jeden druhému neomluvil zaslepení vlastní hrdostí. Cesty obou bratrů se poprvé za celý život rozdělily. S úderem sedmnáctých narozenin se Blake rozhodl ujasnit si priority a přihlásil se na Adorian za jediným účelem. Udělat ze sebe "někoho".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tall boots tall boots | E-mail | Web | 23. října 2012 v 9:14 | Reagovat

A. Tulips
http://www.shoesgreat.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
©2013 Tým Adorian|Layout by Railen|All Rights Reserved.
Je zakázáno kopírovat jakékoliv texty z tohoto blogu bez písemného souhlasu adminů či uvedení zdroje.